Čoraz častejšie dostávam otázky, čo si myslím o relatívne novom tepelnoizolačnom materiáli – multifólia. Ide o zvyčajne o 30mm hrubú zostavu reflexných fólií medzi ktorými sú vložené bublinkové fólie. Princíp izolovania je v tom, že tepelné žiarenie sa medzi jednotlivými reflexnými fóliami navzájom odráža, takže neprejde ďalej.
Výrobcovia tvrdia, že 30mm tejto izolácie nahradí 200mm minerálnej vlny. Prezentujú to ako vesmírnu technológiu…
Názory a diskusie sú riadne “horúce”.
Ja skúsenosti nemám. A nemám si veľmi ako spraviť názor, či je to pravda alebo nie. Mňa osobne ale odrádzajú názory dvoch ľudí:
1/ Osobne som bol pritom, ako zakladateľ pasívnych domov Wolfgang Feist na podobnú otázku povedal niečo v zmysle: “… každý študent na našej škole vie, že to funguje vo vákuu (“vesmírna technológia”) … na Zemi máme ale medzi fóliami vzduch, ktorý teplo vedie…”
2/ Asi najznámejší stavebný fyzik v Čechách a na Slovensku doc. Dr. Ing. Zbyněk Svoboda a tvorca najpoužívanejších programov na posudzovanie stavebnej fyziky (Svoboda software) na blogu na túto tému napísal dávnejšie dva články (možno ich je aj viac, neviem, pohľadajte):
http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/vrstvene-tepelne-izolace-3xal-folie-mezi-vrstvami-skelne-vaty/
Obidvaja svoje názory vyjadrili v daných rokoch a neviem, či ich medzičasom nezmenili a či prebehli seriózne merania vlastností materiálu… A hoci sú to známe “kapacity” môžu sa mýliť…
Ja som sa preto aj na základe týchto dvoch názorov rozhodol zatiaľ materiál nepoužívať, pretože nie som presvedčený o tom, či naozaj spĺňa to, čo sľubuje predajca. Mám obavy z toho, že reálny tepelný odpor je nižší. Netvrdím, že neizoluje, ale kým nemám istotu, ako silno naozaj izoluje, neviem jednoducho našim zákazníkom zagarantovať fungovanie domu. Pri investíciách bežne okolo 150-200 tisíc EUR do rodinného domu proste nebudem experimentovať…
V tomto príspevku nechcem robiť ani reklamu a ani antireklamu. Pôvodne som sa tomuto článku chcel úplne vyhnúť, ale pýtate sa….
Je to môj názor a možno čas ukáže, že ho zmením 🙂
… ozaj, ešte tá reklama: Najznámejšia multifólia u nás je lupotherm.
PS: Nechystám sa pri tomto článku reagovať na diskusiu, lebo jednoducho fakt neviem… Pokojne diskutujte a “hádajte sa” :)))
Fero Lehocký, architekt Blog na inardex.sk vznikol ako moje hľadanie ideálnych rodinných domov. Som architekt, stále nespokojný s bežným štandardom. Spolu s kolegami sa špecializujeme na projekty rodinných domov s čo najnižšou spotrebou energie. Ale hlavne príjemnými na užívanie. Naše skúsenosti netajíme a píšeme sem. |
.
Dobrý deň,
ešte na škole som robil referát o AEROGELE. ČO poviete na tento druh materiálu?
http://www.tvojdom.sk/aktuality/zo-sveta-stavby/aerogel-alebo-zateplovanie-v-style-nasa.aspx
@Pavol: Narazil som už na to niekde, ale fakt neviem zatial zaujat k tomu stanovisko. Ak to funguje, tak super 🙂
Mne dával staviteľ niečo také na preklady nad oknami, kde nebolo miesto na štandardnú izoláciu, keďže sa tam neskôr uložili elektromotory pre externé žalúzie. Môžete prísť zmerať. 😉
Vysvetlenie, ako je možné, že Lupotherm funguje tak dobre je vysvetlenie tu:
http://redir.netcentrum.cz/?noaudit&url=http%3A%2F%2Fwww%2Efloowie%2Ecom%2Fsk%2Fcitaj%2Fe212%2Dall%2F%23%2Fstrana%2F66%2F
Vdaka za tip. Znie to tam logicky, tak uvidime, co prinesie cas 🙂
Nieje pravda, že reflexné fóliové izolácie fungujú len tam kde je vákuum. Finta je v tom, že teplo donútime sálať. To dosiahneme tak, že medzi stenou a izoláciou vytvoríme vzduchovú medzeru, kde sa nehýbe vzduch. Potom je už hračka pre vysoko reflexnú fóliu odraziť teplo naspäť. Toto nefunguje na základe viery, ale na fyzikálnych zákonoch. Francúzi už do strechy vlnu nedávajú, tam pochopili. Taliani tiež pochopili, neboja sa noviniek- http://www.leapfactory.it/index.php/en/products/s1en#.UTRo3qLhJ8E
Ale ak Slovák vynájde padák, musí odcestovať do USA, aby ho za to pochválili… Ja mám dom zaizolovaný Lupothermom a som spokojný.
@Marián: Spokojnosť je jedna vec. Možno má Váš nový dom omnoho lepšie parametre, ako mal ten predošlý. Keď sa však na to pozeráme z pohľadu novej stavby, vyvstáva otázka: oplatí sa to? Spĺňa Lupotherm, ktorý nie je práve najlacnejší, sľubované očakávania? Tzn. ak by ste si za tie peniaze namiesto neho dali EPS / vlnu / …, nebola by tá izolácia ešte lepšia?
Navyše by som bol zvedavý na Vašu skúsenosť so silou signálu mobilných telefónov. Keď máte dom obalený niekoľkovrstvovou Al fóliou, žijete v radiačnom skleníku. Váš mobil potrebuje veľmi veľký výkon, aby prežiaril Vaše steny. A ako píše distribútor, všetky steny sú zrkadlové — väčšina toho žiarenia teda ostáva (pohltí sa) v dome. Ja by som to nebral najmä z toho dôvodu…
K náteru Nansulate som našiel nasledovné ohľadom tepelného odporu a životnosti náteru:
Akú tepelnú izoláciu (R alebo k hodnota) má Nansulate?
Vzhľadom na to, že súčasné metódy hodnotenia tepelnej izolácie vychádzajú z predpokladu, že hrúbka izolácie sa pohybuje rádovo v cm, nie je možné určiť R alebo k hodnotu pre Nansulate. Vychádzajúc zo skúseností od našich zákazníkov vieme konštatovať, že po aplikácii 3 vrstiev dosiahli pri izolácii budov 20-40% úspory. Na základe energetických testov uvedených aj na našej internetovej stránke je možné porovnať účinnosť 3 vrstiev Nansulate s 3-5 cm Polystyrénu.
Nansulate sa nanáša z interiérovej alebo exteriérovej strany?
Môže sa nanášať aj z interiérovej aj exteriérovej strany. Ak sa nanesie z exteriérovej strany min. trvanlivosť je 5 rokov, z interiérovej 10.
Více zde: http://www.webint.cz/otazky-a-odpovedi/
este sem pridam link na clanok, ktory prisiel ako komnetar na Google+ k mojmu blogu:
http://stavba.tzb-info.cz/tepelne-izolace/9074-k-prostupu-tepla-reflexnimi-tepelnymi-izolacemi
Je tu v diskusii viac nazorov, v tomto ja proste nemam jasno, takze sa uz musite ci ano, alebo nie zatial rozhodnut sami 🙂
K reflexným fóliám: ono výrobcovia týchto fólií vychádzajú zo zvláštneho predpokladu, a to že min. 75% tepelných strát objektu je spôsobených sálaním (jeden z dodávateľov to má uvedené na svojich stránkach). K tomuto číslu bi sme sa však dopracovali len keby sme umiestnili do miestnosti veľký zdroj sálavého tepla (išlo bi o extrémne prekurovanie miestnosti), možno tak veľmi malá miestnosť s veľkým krbom alebo kotlom (radiátory to ani zďaleka nespĺňajú a o podlahovke už ani nehovorím), alebo keby sme miestnosti vykurovali na min. 100 stupňov. Samozrejme je tu aj ďalšia možnosť, a to ísť do vesmíru kde hovoríme o cca 100% prenose tepla sálaním, a práve preto táto technológia tak dobre funguje vo vesmíre.
A ďalšia vec ak bi to naozaj fungovalo tak perfektne, tak bi sa to predávalo úplne samo už niekoľko rokov, stačilo bi aby si objekt zateplil jeden človek a ďalej bi sa to šírilo ako reťazovka. Inak keď to naozaj funguje tak prečo si výrobcovia nedajú urobiť naozaj reálne certifikáty od štátnych inštitúcií nech ten materiál môžu používať aj projektanti bez prenosu rizika na seba, ono je asi jednoduchšie balamutiť ľudí, čo o stavebnej fyzike nič nevedia a tak naletia každej rozprávke.
A aby som len nekritizoval, bol bi som naozaj rád keby to fungovalo, veď riešiť pasívnu skladbu steny pod 0,3m je fakt vynikajúce.
K aerogélom (možno trochu mimo témy): aerogél (tvz tuhý dym) nieje žiadna novinka, na západe sa používa hlavne na transparentné (izolácia hrúbkou izolačného materiálu + akumulácia prenikajúcim slnečným žiarením) zateplenie budov už cca 20 rokov. Na rozdiel od reflexných fólií je teória ohľadom aerogélov založená na reálnych fyzikálnych zákonoch (extrémne malá lambda). No aj tu je prax zjavne iná než teória, napríklad zatepliť aerogélom sa má max. 30% fasády, no i napriek tomu sa v praxi vyskytujú problémy s rastom zelených rias v izolácií. A ohľadom izolačných náterov z aerogélu si treba uvedomiť, že tých pár milimetrov mi zvýši odpor steny tak max o 0,5 a aj to som veľký optimista, a to ani nehovorím o životnosti náteru 5 až 15 rokov (v priemere 10 rokov).
K vákuovým izoláciám (tiež tak trochu mimo témy): vákuové izolácie sú podobne ako aerogély založené na reálnych fyzikálnych zákonoch (extrémne malá lambda). No aj tu sa vyskytujú praktické nedostatky. Prvý nedostatok vyplýva zo zabudovania izolácie do konštrukcie, myslím že jediné naozaj praktické využitie majú vákuové izolácie v rámci podláh, kde sa dajú ľahko zabudovať bez porušenia izolácie. Druhý nedostatok vyplýva z toho, že materiál ešte nieje časom odskúšaný a preverený. Je všeobecne známe, že udržať dlhodobo vákuum je takmer nemožné a časom môže dochádzať k inlózií (v tomto prípade micro-inplózií), a teda z toho 20mm hrubého materiálu s neuveriteľným R20 (lambda 0,001) môže biť za 10 rokov R10 a postupne to môže klesnúť ešte viac.
Vícevrstvé reflexní folie a jejich neuznání jako plnohodnotné tepelné izolace mezi odborníky, nepramení pouze z faktu, že jsou špatně měřeny, ale především jsou i špatně počítány.
Pro změření tepelně izolačních vlastností se dnes používá normativní postup, který je pro vícevrstvé reflexní folie zcela nevhodný. Přiložením čidel na jejich velmi málo emisivní povrchy dojde ihned k zásadnímu ovlivnění těchto povrchových teplot, ale hlavně se zcela zanedbává její schopnost odrážet teplo a také schopnost nevyzářit teplo dále.
Z povrchových teplot se pak počítají prostupy tepla a z nich se vyhodnocují tepelněizolační vlastnosti.
Existuje spousta článků, plných vzorců a teorií, které naprosto věrohodně dokáží, že reflexní izolace mají tepelný odpor výrazně menší, než ho mají ve skutečnosti.
Pod takovými články jsou podepsaní i všeobecně uznávané oborné kapacity jako např:
Ing. Roman Šubrt z předseda Energy Consulting, působící i na VŠTE České Budějovice
Ing. Pavel Kopecký, Ph.D., Stavební fakulta ČVUT v Praze
Ing. Jiří Šála, CSc. – expert a poradce v tepelné ochraně budov
Zbyněk Svoboda – autor výpočetního programu TEPLO
Ing. Pavlína Charvátová z Vysoké školy technické a ekonomické České Budějovice
a spousta dalších kapacit a odborníků na zateplení.
Jsou dva způsoby jak vypočítat tepelný odpor izolace.
Ten první využívá „odborná veřejnost“ s mottem: Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě?
Vychází ze vztahu, kdy je odpor izolace závislý na její tloušťce a také na její schopnosti teplo vést.
Vzorec R = d/ λ, říká, že čím větší je tloušťka izolace (d) a čím nižší je její vodivost (λ), tím větší je její tepelný odpor (R).
Na první pohled je to jednoduchý vzoreček. Tloušťka materiálu se stanoví snadno – stačí ji změřit.
Zato vodivost materiálu už tak snadno změřit nelze. Dnes jsou v oblibě přístroje, které vyhodnocují tepelný tok materiálem na základě změření jeho povrchových teplot (na teplé a studené straně), a podle rozdílu určí jeho vodivost.
Že je tato metoda u reflexních folií špatná je vysvětleno výše (není totiž možné změřením stanovit, kolik tepla se odrazí zpět ke zdroji a kolik tepla se nevysálá z izolace ven a to ani v případě, že dokonale znají schopnost materiálu teplo sálat, protože samotná povrchová teplota materiálu je zásadně ovlivněna spoustou vlivů a rozhodně nám neříká, KOLIK ENERGIE UNIKLO).
A i když tento teplo-toko-měr k dispozici nemají, používají tyto „odborníci“ všelijaké složitě vypadající vzorečky, které jim pomáhají pomocí OPĚT z povrchových teplot na materiálu, stanovit prostup tepla a z něj pak vyvozují jeho tepelnou vodivost.
Pro stanovení vodivosti však potřebují tyto velmi erudovaní „odborníci“ nejprve oddělit sálavou složku tepla od vedení a proudění a vypočítat tyto složky odděleně, aby je následně opět sloučily dohromady.
Hustotu sálání počítají dle vzorce (4) – viz článek: http://stavba.tzb-info.cz/tepelne-izolace/9074-k-prostupu-tepla-reflexnimi-tepelnymi-izolacemi
Matematickým odvozením pak z něj udělají podstatně jednodušší vzorec (6)
Vodivost vedení pak odvodí ze vztahu dle vzorce (2), kde index (i) znamená, že se to správně má počítat pro každou vrstvu zvlášť (na což však většině „odborníkům“ stačí pouhé zjednodušení, omezit celý výpočet pouze na vzduchovou mezeru a vrstvu izolace – jak píše pan Ing. Kopecký CSc, ze stavební fakulty ČVUT ve svém článku K prostupu tepla reflexními tepelnými izolacemi – cituji: V předchozí rovnici se zjednodušeně předpokládá, že fólie jsou tak tenké, že je možné je nahradit jedinou teplotou).
Až to všechno spočítají odděleně, tak to dají dohromady vzorečkem:
Čímž vypočtou nějaký odpor, a pak z něj stanoví zpětně i vodivost pomocí vzorečku λ = d/R.
Je logické, že u těchto vzorců je mnoho „asi“. Nezná se přesná emisivita, dosazují se povrchové teploty (jsou i tací „odborníci“, kteří dokáží pro své vzorce tyto povrchové teploty i odhadnout – jak ve svém výpočtu uvádí Ing. Pavel Kopecký CSc., ze Stavební fakulty ČVUT – opět cituji z jeho článku: Pro účely inženýrských výpočtů obvykle stačí odhadnout hodnotu průměrné absolutní teploty (T1 + T2)/2), takže se není čemu divit, že je třeba mnohokrát zjednodušovat, předpokládat a dohadovat se.
A přitom je to tak jednoduché a současně pro všechny tepelné izolace naprosto spravedlivé.
Tepelný odpor lze totiž definovat i druhým způsobem a to vztahem: m2 . K / W
Nebo-li: Čím větší je izolovaná plocha (m2) a současně čím větší je rozdíl teplot mezi vnitřním a vnějším prostředím (K) a dále – čím menší je energie, potřebná pro udržení stejné teploty v izolovanému prostředí (W), tím větší je tepelný odpor a tedy tím lépe bude izolace účinkovat.
Pro přesné změření tedy postačí:
Zaizolovat izolací nějaký objekt, u nějž je přesné známá plocha jeho povrchu– tím máme první hodnotu: (m2). Čím větší tato plocha bude, tím přesnější bude výsledek.
Vyhřát vnitřní prostor izolovaného objektu na takovou teplotu, tak aby rozdíl teplot (K) mezi vnitřním a venkovním prostředím byl co největší, čímž se nám i zde výrazně zvýší přesnost výsledku.
A pokud nyní budeme měřit energii, potřebnou na udržení teploty uvnitř, získáme i třetí hodnotu, potřebnou pro výpočet – (W).
Pokud dosadíme tyto 3 změřené hodnoty do výpočtu: m2. K /W, pak dostaneme tepelný odpor izolace hned, přesně a bez nějakých domněnek, předpokladů a zjednodušení….
Je velká škoda, že se jednoduché věci nahrazují zbytečnými složitostmi, které vedou pouze k chybám, postavených na mnoha dohadech a předpokladech.
Pak tito „odborníci“ zveřejňují články, kde předpokládají u čtenářů, že přeskočí jejich nezáživné vzorečky doplněné o opět nezáživné vysvětlování, kde by mohla díky jejich dohadům vzniknout jaká nepřesnost, ale protože mají u jména napsané Ing. a CSc. a třeba ČVUT nebo VŠTE , tak bude všem stačit, aby nabyli přesvědčení, že autor má pravdu jen z titulu, že přednáší na vysoké škole a studentky na zkoušky nosí krátké sukně a velké výstřihy, aby dostali od pana Odborníka zápočet.
@Michal Bilek: Dobry den, pan Bilek
Dakujem za prispevok do diskusie. Asi to nemate s tym kvantom skeptikov lahke 🙂
Tiez mam rad jednoduche a logicke veci. Preto som osobne zatial jednoducho zaujal postoj, ze si pockam, lebo cas zvycajne ukaze pravdu.
@Michal Bilek:
Dobry vecer (vlastne skoro uz rano),
no ja som si teda dal namahu precitat si jednak clanok Ing. Kopeckeho, trochu Wikipedia, Vasa stranka Lupotherm a vlastna uvaha.
Vasa technologia je proste zalozena na fakte ze vzduch ako vieme je najlepsi izolant. Lambda vzduchu je konstanta 0,024, a to v pokoji cize bez prenosu tepla prudenim.
Vy precenujete ako tu uz bolo vyssie napisane vyznam prenosu tepla vo forme salania (to ma vyznam ked povrch telesa je VELMI teply, a kedze interier sa vykuruje na 21, vonkajsi povrch steny nemoze mat viac). To je zanedbatelne oproti vedeniu a prudeniu. OK, vo Vas prospech teda uvazujme ze vdaka Lupothermu nedochadza k salaniu. Teda mame 2cm vzduch a 6 komor po 0,5cm vzduchu (co tiez nieje dokonale lebo su tam plastove steny bubliniek) obalene foliami. Vsetok material folie vedie teplo lepsie ako vzduch, takze ho mozme tiez ignorovat (navyse je aj extremne tenky). Dokopy 5cm vzduchu, co je prenos cisto vedenim (bez salania a prudenia) vyjadrene ako R=2,083 (1/(0,024/0,05). Kopeckemu vyslo 1,91 prave preto ze zaratal aj prenos salanim.
Ano, zjednodusene povedane Vasa folia spravi asi tolko ako keby sa dom obali do hermeticky uzavretej vzduchovej bubliny hrubky 5cm, co v zavere konstatuje aj Kopecky.
Ucinnost este znizuje rost v medzere, diery a stlacenie kvoli uchyteniu folie…
Taketo R dosiahneme napr. vlnou hrubky 8,33 cm s lambdou 0,04, a nemusim robit rosty, utesnovanie vzduchovej medzery, vonkajsi obklad…
No a najviac ma pobavila informacia na stranke ze ide o difuzne otvoreny system napr. na stenu rodinneho domu, ze “s Lupothermom dom dycha”. Nemozne kedze medzera musi byt utesnena a folia je samy plast (vlhkost sa hromadi v medzere podla mna). Jedina ak by medzera medzi stenou a foliou bola odvetrana a tym padom je cely system v haji. Ved sam dalej prezentujete “Dokonale zateplene podkrovie, 100% parotesne”.
“Cim vacsia zima, tym lepsie izoluje” nechapem absolutne. V tomto vesmire asi tazko, to by sa aj Einstein v hrobe obratil…
Uznavam ze reflexia moze trochu pomoct proti salaniu zo strechy, ale napisat ze “podkrovie bude najchladnejsia miestnost” je kapanek prestrelene :).
Tak si prosim odpustite taketo siahodlhe bludy v snahe predat svoj produkt. A vysmievat sa vzdelanym ludom je tiez mimo.
A teraz idem konecne spat.
Vážený pane Huntere,
po teoretické stránce, která se vyučuje, s Vašimi názory 100% souhlasím. Souhlasím v této rovině i s panem Kopeckým a dalším “odborníky”.
Jenomže jak píšu – jen v teorii, která JE POPSÁNA v nějakém učivu. Existuje spousta pravd, které učivo nepopisuje.
Příklad, který se k Lupothermu přímo vztahuje:
Určitě víte, že intenzita světla klesá proporcionálně ke vzdálenosti od zdroje. Jiným slovy, pokud budete mít místnost bez oken o velikosti 3x3x3m a v jednom rohu 20W žárovku, ve druhém rohu už budete mít téměř tmu. Tato PRAVDA je všude popsána a o tom nelze polemizovat.
Ale představte si tutéž místnost, která má všechny stěny zrcadlové, i podlahu a stropy. V této místnosti je intenzita světla stejná prakticky všude. I v tom nejvzdálenějším rohu budete mít víc, jak 90% intenzity světla zdroje. A O TÉTO PRAVDĚ se v teorii o intenzitě světla PRAKTICKY NIKDE NEPÍŠE!
A přesně ze stejného důvodu nelze vnímat Lupotherm jen jako jednu velkou bublinu s nehybným vzduchem. Máme zde prostředí, které je velmi podobné zrcadlové místnosti – tedy kde se světlo (i to infračervené) šíří beze ztráty intenzity!!!.
To znamená, že v této “místnosti” bude teplo (IR Světlo) působit na všechny molekuly vzduchu stejnou intenzitou. A to znamená, že všechny molekuly vzduchu (i HDPE) budou v celém prostoru ohřívány RYCHLOSTÍ SVĚTLA stejně, takže po nějaké době budou mít molekuly, které jsou vzdálenější od krajů IDENTICKOU TEPLOTU. U krajů dochází k větší míře k předávání tepla od stěn, ale uprostřed je BEZGRADIENTNÍ PROSTŘEDÍ. Neboli uprostřed této místnosti (vzduchové bublinky) budou molekuly, které NEVEDOU teplo (pro vedení tepla platí, že je předáváno z molekuly s vyšší energií na molekulu s nižší energií. A pokud mají dvě molekuly vedle sebe stejnou energii, předávání tepla se zastaví).
A teď k těm hláškám na webu, které Vás tak “zaujali”:
Difúzní otevřenost je docílena rastrovým děrováním. Pokud na fasádu použijete Lupotherm, který má T-nití každých 50cm propíchnuté všechny vrstvy, dojde vlivem zvýšeného parciálního tlaku v mezeře ke vniknutí páry do dírky. Mezi vrstvami se nachází rosný bod, kondenzát protéká plastovými vrstvami dolů na okapničku, odkud vytéká od domu pryč. Na střechy se tato verze Lupothermu nepoužívá, zde je třeba zachovat parotěs, takže u střešního provedení je první vrstva nepropíchnutá. Už OK?
A co se týká toho prohlášení, u kterého by se i Einstein v hrobě obrátil, tedy: “čím větší zima, tím lépe izoluje”, tak i zde je jednoduché vysvětlení. Opět je to způsobeno tím, že ve skriptech a učebnicích fyziky je toho zmíněno strašně málo o fungování vesmíru. Takže v našem vesmíru platí následující:
Tělesa sálají intenzitou, která je závislá na emisivitě a teplotě jejich povrchů.
Lidské tělo při teplotě okolo 36°C sálá asi 500W/m2 své plochy, takže u dospělého člověka se jedná asi o 900W sálavého výkonu. Pokud jsme v místnosti, která bude mít stěny o stejné teplotě a podobné emisivitě, vliv sálání lidského těla na teplotu v místnosti je nulový, protože nedochází k žádným tepelným ziskům ani ztrátám. Tělo sice své teplo vyzáří, ale ve stejné míře jej od stěn absorbuje. A u stěn je to s absorpcí tepla a vyzářením úplně stejné.
Jakmile ale lidské tělo přesunete do místnosti, kde budou mít stěny o podobné emisivitě teplotu -273°C, bude ztráta lidského těla celých 900W, protože se celý tento vyzářený výkon spotřebuje na absorpci do stěn a téměř nic se ze stěn nevyzáří.
Tak proto funguje i pravda, že čím větší zima, tím lépe Lupotherm izoluje, protože nedochází k předávání sálavého tepla domu do okolí, které je schopno toto vyzářené teplo o to více absorbovat.
Abyste tomu porozuměl i laicky. Pokud vstoupíte do místnosti, kde jsou velmi studené stěny, je Vám zima i přesto, že vzduch je stejně teplý, jako v místnostech s výrazně teplejšími stěnami.
Je Vám to už teď jasnější?
A pokud Vám tohle na vysvětlení nestačí a chcete se dobrat pravdy, napište mi, že si přejete mluvit s některými uživateli Lupothermu (viz. naše reference). Dozvíte se od jiných, že v praxi má Lupotherm podstatně lepší účinnost, než mu to dovolí DOPOSUD POPSANÉ fyzikální pravdy.
@Michal Bílek: Dobrý deň, azda pred dvoma rokmi som na stránkach lupothermu do diskusie pridal názor / otázku, ako je to s tým “radiačným skleníkom”, ktorý lupotherm vytvára. Chráni pred žiarením zvonku, ale zároveň zachováva žiarenie vnútri (musí sa absorbovať na vnútornej hmote, teda aj na ľuďoch). Napr. mobilné telefóny musia mať v takomto dome výrazne horší signál (musia “prebiť” množstvo Al fólií), preto musia zvýšiť výkon. Navyše väčšina tohto žiarenia je nutne pohltená vnútri. Rovnako všetky žiarenia z elektrických spotrebičov. Vedeli by ste sa (napr. aj na svojej stránke) vyjadriť k tomuto aspektu?
Ďalšia vec je, že ak má napr. daná vrstva, ako píšete, de facto rovnakú teplotu, teplo stráca na kontakte s ďalšou vrstvou (cez Al fóliu), teda šírenie prestupom tu je, dokonca rýchlejšie, lebo vo vrstve nie je postupný gradient. Ono Al vrstva (ale platí to na hocakú) nemôže zároveň teplo odrážať a zároveň “prebytočné” vyžarovať (emisivita+reflektancia pri danej vlnovej dĺžke = 1). Teda Al fólia ľahko prijme teplo zo vzduchových bubliniek a odovzdáva hneď ďalšej vrstve. Jednoducho mi to fyzikálne nejde do hlavy, ako môže 3 cm vrstva z 8 subvrstiev izolovať ako 40cm EPS. Dupľom v kontexte novostavby NED/PD.
@Pavol Adam: Dobrý den pane Adame,
omlouvám se, že jsem Vaši otázku neodpověděl dříve. Až včera přišel email, ohledně diskuze zde, a zjistil jsem, že je tu Váš dotaz.
Co se týká pohlcování elektrosmogu.
Pokud by vrstvy byly celoaluminiové, pak bude Vaše úvaha jistě správná. Záření by se odráželo dovnitř a naplňovali by interiér. V jednom domě na Vysočině, který je celý zaizolovaný Lupothermem jsme měřili intenzitu elektromagnetického záření, pokud byl telefon u okna (místo 1), kde měl plný signál, poté asi o 30cm vedle, kde měl 1 čárku (místo 2) a na závěr, když byl položen v místě asi o 2m dál, kde už byl bez signálu úplně (místo 3).
V místě 1 bylo naměřeno asi o 5% menší záření než v místě 2 a 3. Je tedy pravda, že pokud je signál slabý, telefon vysílá silněji.
Těchto 5% navýšení intenzity signálu mi však připadne zanedbatelný. Nicmémě tohle měření jsem zopakovali v objektu, který je izolovaný jinou reflexní izolací (s celokovovými foliemi). Tam se zvedla intenzita záření asi o 50%, protože se záření odráželo od stěn.
Ověřili jsme si tak tvrzení výrobce, že odrazové folie Lupothermu, které jsou tvořené mikronovým nástřikem kuliček aluminia, které však spolu NEJSOU GALVANICKY SPOJENÉ, dochází k nějakému “divnému pohlcování” el.mag. zaření přímo do Lupothermu. K pohlcování, které však není dále vyzářeno. Píšu “divnému”, protože mi není samotnému přesně jasné, kde se to záření ztrácí (samo o sobě jistě nezaniká).
Co se týká Vašeho druhého dotazu, už z odpovědi výše vyplývá, že se nejedná o válcovaný plech, ale lesklou plastovou folii. Přesto říkám – reflexní vrstva je tepelně vodivá, i když ne tolik jako alobal.
Dále přesně nechápu, jak jste přišel na stejné teploty dvou protilehlých vrstev.
Docela obšírně vysvětluji princip Lupothermu na našich stránkách, ale přímo k dotazu jen tolik – samozřejmě září bublinky (PE folie), nikoliv nízkoemisivní reflexní vrstva.
Asi nejlépe se mi podařilo zdůvodnit, proč Lupotherm izoluje tak dobře tady:
http://magazin.obyvatele.cz/doporucujeme/343-fenomen-salani-aneb-co-se-ve-skole-nedozvite-3-dil
Nejde tu totiž o samotné teploty, ALE O CELKOVÝ TEPELNÝ TOK konstrukcí, který se díky Lupothermu zásadně oslabí. Teploty ani tepelný spád sami o sobě nic nedokazují o prostupu tepla. Jsou jen odrazem vlivů od okolí.
@Michal Bílek: Ďakujem veľmi pekne za odpoveď. Vážim si Váš čas a ochotu na toto všetko reagovať.
Vďaka za vysvetlenie tej druhej časti. Chápem, že väčšina vzduchovej medzery má malý teplotný gradient, preto tam musí byť tepelný tok nízky. Stále mi však, žiaľ, nejde do hlavy, ako pre tie tenké vrstvy okolo odrazovej fólie, kde je teplotný gradient nutne vysoký, sa napriek tomu udrží nízky tepelný tok. Veď keď “vľavo” odo mňa sú výrazne chladnejšie molekuly a “vpravo” výrazne teplejšie, musím predsa byť dobrým vodičom tepla. (Ale to, že ja niečo neviem intuitívne pochopiť, vôbec neznamená, že to tak nemusí byť, však :)).
Tá prvá pasáž ma zaujala: mobil v izolovanom dome de facto nemá signál. Je teda zrejme vhodné mať nainštalovaný akýsi GSM repeater, aby bol signál v celom dome dostupný, je tak?
Ešte raz ďakujem za Váš čas a ochotu.
@Pavol Adam: Myslím, že nejlepší odpověď na ten gradient najdete v článku, který se jako zatím jediný vůbec (a že jsem toho prohledal), zabývá stavy, co se děje, pokud je mezera Z OBOU STRAN ohraničená nízkoemisivním (lesklým) povrchem. Ve všech učebnicích světa totiž neleznete jen mezeru s jedním reflexním okrajem, což však není náš případ. Zde je ten článek: http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/vlastnosti-vzduchove-mezery/
A co se týká repeateru – ano, tohle řešení je nejlepší.
Děkuji. Když je někdo na pochybách, doporučím mu: zavolejte těm, kdo už Lupotherm mají a zeptejte se jich, jestli by si jej koupili znovu a hlavně proč.
Tremendous issues here. I am very glad to look
your article. Thanks a lot and I’m taking a look forward to contact you. Will you please drop me a mail?
@projekt domu: If you really want to contact me, you can visit anytime the web page lupotherm.eu. There you find my name and any other contact details. Will be nice to hear from you soon.
What’s up to every body, it’s my first pay a quick visit of this webpage;
this web site consists of remarkable and genuinely fine data in support of readers.
@Pavol Adam:
Dobrý den,
na Vaši první otázku naleznete (trochu povrchnější) informaci zde: http://www.lupotherm.eu/cs/proc_lupotherm1
Na stejné stránce je i v hrubých rysech odpověď na Vaši druhou otázku, ale podstatně podrobněji to vysvětluji zde: http://forum.tzb-info.cz/9074-diskuse-ke-clanku-k-prostupu-tepla-reflexnimi-tepelnymi-izolacemi?idtext=21#text18
Děkuji za zájem. Pokud byste potřeboval podrobnější informace, prosím, opět napište.
@Michal Bílek: Ďakujem, veľmi pozitívne ste ma prekvapili. Vidím tiež, že na stránkach lupothermu sú už oproti minulosti omnoho presnejšie popisy — to, že nejde o súvislú fóliu Al (medzi HDPE bublinkami), ale o akési “ostrovčeky” / izolované zrkadielka, som nevedel. To, samozrejme, hneď mení môj pohľad na fyzikálne procesy (do ktorých sa ako laik až tak nevyznám). Prekvapil ma najmä článok p. Hejháleka, ktorý ťažkým matematickým kalibrom ukázal, že vo vzduchovej medzere ohraničenej reflexnými vrstvami klesne lambda výrazne pod lambdu vzduchu. Druhá vec je, či to stačí na to, aby výrazne tenšia izolácia (pár cm) nahradila výrazne hrubšiu (desiatky cm).
Keby som teda na svoju novostavbu mal zvažovať Lupotherm, zrejme by som si najprv vyrobil malé komôrky, každú obalil iným izolantom a tak skúmal dlhodobo ich “spotrebu” a prestup vlhkosti.
@Pavol Adam:
Děkuji za pochvalu, je to pro mě čest.
Co se týká SAMOTNÉ izolace Lupotherm, tak její účinek není až tak velký. Prosím přečtěte si pozorně mé vysvětlení v diskuzi na TZB-INFO, o kterém Vám píšu v předchozím příspěvku. Zde je vysvětleno, že NAPROSTO ZÁSADNÍ je snížení tepelného spádu ve zdi na minimum, čímž se radikálně sníží tepelný tok. Až teprve potom dokáží zrcadlové komory tento minimální tok tepla ještě více zredukovat. Pokud by ale do izolace vniklo příliš mnoho tepla (velký tepelný tok), projeví se ve velké míře vedení tepla hmotou. Ale jen proto, že tok tepla je tak malý (díky prohřáté zdi s minimálním tepelným spádem), je Lupotherm schopen jej téměř kompletně přeměnit na sálavou složku a tu zastavit.
Jak píšu – podrobněji je to vysvětlené na TZB-INFO.
A co se týká Vašeho testu, obávám se, že nebude moc dobře fungovat. Čím je zkoumaný vzorek menší, tím více se v něm projevují okrajové vlivy (vedení tepla samotnými foliemi do krajů a přestup tepla do jiných materiálů).
Robím si vlastné testy prestupu tepla stavebných materiálov a dostal som sa aj k vzorke Lupothermu pričom som ho porovnávacou metódou za dodržania rovnakých podmienok porovnal s EPS rôznych hrúbok. Výsledok testu bol skôr sklamaním a vesmírna technológia sa nekoná. Nechcem tu dávať konkrétne namerané hodnoty, ale výsledok bol niečo medzi 4 a 8 cm EPS. V blízkej dobe spravím ešte niekoľko referenčných meraní, ktoré povedia viac…
@Asex:
Dobrý deň pán Asex. Neviem akú veľkú vzorku Lupothermu ste mali. Pokiaľ ste mali vzorku čo dávame potencionálnym zákazníkom (30x30cm) tak Váš test nemohol ukázať iné výsledky aké ukázal. V príspevku nad Vaším je to vysvetlené. ((( Čím je zkoumaný vzorek menší, tím více se v něm projevují okrajové vlivy (vedení tepla samotnými foliemi do krajů a přestup tepla do jiných materiálů).)) Okrem toho v Európe sa nenájde laboratórium ani špeciálne testovacia miestnosť kde by robili testy na reflexné fólie. V každom prípade, zákazníci ktorí si to dali aplikovať sú spokojní. Viď: http://www.lupotherm.eu//cs/reference?menu=120
@Asex: Ja určite patrím medzi tých, čo by radi poznali podrobnosti Vášho testu. Vopred vďaka.
Som na to meranie zvedavy. Totiž rad by som pouzil rozne zdroje tepla a tak to meral. Takze ma čakaj v najbližšej dobe doma.
ešte dobrý článok o (ne)účinnosti reflexných fólií v podlahovkách :
http://www.tzbportal.sk/kurenie-voda-plyn/ucinky-reflexni-folie-v-podlahove-otopne-plose.html
@Jarka: Fak, že je reflexní folie je v článku aplikována zcela bez vzduchové mezery, svědčí o naprosté neznalosti autora článku o její funkci.
To je to samé, jako předělat si auto na plyn, ale pak jezdit stále na benzín a psát “inteligentní” články o tom, že nic neušetřím, že přestavba na plyn je podvod.
@Michal Bílek:
jedná sa o termoreflexnú “bublinkovú fóliu Topheating, ktorá by práveže sama mala zároveň obsahovať vzduch a pri aplikáciách nikto žiadnu ďalšiu vzduchovú vrstvu nijako nerobí a ani nemá ako
http://www.podlahove-topeni.tv/photo/systemova-podlozka-soucast-podlahoveho-topeni/systemova-podlozka-soucast-podlahoveho-topeni%2815%29.php
pri pokuse aplikovali fóliu presne tak isto, ako sa to robí v praxi a pokus nepreukázal technickú opodstatnenosť drahšieho riešenia 🙁
@Jarka: Ve Vámi uvedeném článku je tento (naprosto zásadní) text: Tloušťka termofólie je velice malá (dodáváno 3 mm, po stlačení vrstvou mazaniny 1,5 mm).
Je tedy zcela logické, že ve vrstvě 1,5mm, kdy dojde ke stlačení bublinky zároveň dovnitř tak, že se buď vrstvy folie sebe přímo dotýkají, nebo jejich vzdálenost od sebe je velmi malá, převládá molekulární vedení tepla, takže opravdu dochází k prakticky k nulovému efektu odrazu sálání.
Jediný správný způsob využití odrazivé vlastnosti reflexní folie je, pokud zůstane mezery alespoň 10mm (lépe však více jak 2cm).
To, že to nějaký výrobce/dodavatel folie nechápe, a propaguje to špatně, vůbec nedokazuje (ne)funkčnost reflexe sálavého tepla jako takovou, ale jen to, že tomu nerozumí. A pak přijde další, který tomu také nerozumí, udělá pokus a zjistí, že to takto nefunguje a napíše článek, kde zveřejní své teorie, podložené pokusem, že to nemůže fungovat.
A pak si ho přečtete Vy a máte pro nás další důkaz o (ne)funkčnosti reflexní folie.
Já Vám nic nevyčítám. Jste laik a proto máte na své názory plné právo. Od toho jsou diskuze.
Samozrejme ze vzduch a technicke vákuum v pripade vostinovej konstrukcie su skoro zanedbateľné.
Ale!
Nie su.
A to prave kvoli tepelnej kapacite vákua ktota je nulová a vzduchu ktora je nejaka relana.
A v tomto sa budu líšiť vysledky v prospech valutovej konstrukcie.
Malo by význam vyrobiť veľkú termosku v tvare domu, s vákuovými stenami s lesklými kovom, ktoré neprepúšťajú teplo?
@wewewe: Myslím, že nemělo.
Že se ve vakuu šíří pouze sálání, a že ho nízko-emisivní vrstva lesklého kovu odrazí, to víme z normální termosky.
Bylo by to navíc pekelně drahé, aby vakuum vydrželo ve stěnách několik let.
Ale vyvíjíme teď průhlednou vícevrstvou folii, která má uvnitř vakuum, zatavenou v oddělených komůrkách tak, aby v struktuře vždy sousedil svár k vakuové komůrce (tedy vždy bylo přerušení tep.mostu vakuovou komůrkou).
Průhlednou proto, aby se využila i sluneční energie dopadající v zimě na stěnu, které se přemění v teplo, ale už neuteče.
Samozrejme ze by to vyznam malo. Vo vákuu odpadá vedenie teola a prúdenie media. Je tam iba sálanie a to závidí od permeabili a permitivity prostredia.
Lenze takyto dom by bol drahy a museli by sme byt oddelený vákuové aj od zeme. Co si viem predstavit.
Vznikli by okolo domu dve steny ktore bybsa nesmeli dotýkať a medzi nimi by malo byt vákuum.
Vtedy by sa vsetko teplo muselo z domu iba vyziarit, inak by sa z domu nedostalo. Za predpokladu vzduchotesné domu co ke nerealizovateľné. Alr povedzme ze ano.
Vtedy to vieme vypocitat. A vyedy by lupotherm mal bez pochybností zmysel. Dokonca vy tych kovových vrstiev by tam malo byt co najviac.
Pri lupotherme sa dotýkajú vodtibou preto sa nakoniec nejaka lambda zmerala. Ide o teoretickú lambdu 0,002 ktoru ale mozeme realne pouzivat. Je v tomto smere relana. Musime vsak zobrat do uvahy aj fazovy posun teplotného knitu ktory sa snazim spocitat ale neviem sa dopravovať tepelnej kapacite a hustoty. Tak hladam.
Kazdopadne ma tato tema zaujala maximalne a kym ju nevyriesim s nejakym reálnym záverom tak ju budem drzat.
Áno, som laik, ale s technickým vzdelaním, pán Bílek. Vy však asi nie Ste fyzik, lebo VÁKUUM nepoužívate ako vo fyzike definovaný terminus technicus, ale ako pracovník marketigu 🙂 . Novovyvíjaná fólia – z čoho bude vyrobená a ako sa dá zataviť vákuum? Z “bežne” cenovo dostupných materiálov sa dá vytvoriť komôrková fólia, tak aby sa pod vplyvom rozdielu tlakov v komôrkach a okolitom prostredí komôrky jednoducho nezrútili? Alebo to predsa len nebude vákuum… len vzduch, aj keď odsatý – nakoľko %? Mohli by Ste prosím spresniť , ako bude fólia konštruovaná? Zaujímam sa o takéto možnosti – materiály dostupné na trhu, nakoľko nás ešte na stavbe RD čaká budovanie podlahového vykurovania. Pôvodne bol dom projektovaný s iným typom kúrenia, čo však nebol práve optimálny návrh vzhľadom na to, že zdrojom tepla by malo byť TČ. Teraz už nevieme zväčšiť hrúbku tepelnej izolácie nad základovou doskou, a teda pod kúrením, tak chceme optimalizovať aspoň skladbu podlahy.
@Jarka: Nechtěl jsem Vás urazit, promiňte.
Co se vakua v mém příspěvku týká, odpovídal jsem na předešlý příspěvek, kdy pán s přezdívkou wewewe zmiňoval vakuum v termosce. A já se jen napasoval na jeho úroveň.
K folii. Pokusím se Vám to popsat:
Představte si několik tvrdých folií, jaké se používají pro PET lahve, jen tenčí. Proložené distančními prvky (nějakou voštinou). A to v několika vrstvách. Zatavené k sobě ze všech stran (šířka 2m, délka 10m), pouze v jednom místě je zatím ještě tryska na vysátí vzduchu.
Zapne se vývěva. Vrchní vrstvy se logicky prohnou, ale voština nedovolí, aby se celé souvrství, vytvořené z několika vrstev, zhroutilo do sebe. Vnitřní folie se prohýbat nebudou.
PET folie udrží obrovský tlak. Takže lze dosáhnout i vysokého vakua (10-3 až 10-4).
Aby toho nebylo málo, představte si ještě, že tyto folie jsou průhledné a pokovené, aby transmise viditelného světla byla cca. 90%, transmise blízkého infra cca. 80%, ale od dalekého infra (5μm – 25μm) už převládla reflexe v úrovni vyšší než 85%.
Víme přesně, jak folii pokovit, aby tohle uměly. Malinko té fyzice přece jen rozumím, i když používám slovo “vakuum” jako marketing 🙂 .
@Bilek Michal: voština – tak nejako som si to aj predstavovala 🙂 Ak sa má vzduch odsávať po vyrobení súvrstvia – jedná sa skôr o sústavu kanálikov, nie o uzavreté bunky . Z toho plynie praktická otázka – asi nebude možné fóliu ľubovoľne deliť – bude to zrejme členené do polí – veľkosť, tvar? Dostupnosť- termín, cena, názov? Odporučené skladby podlahy?
@Jarka: Použil jsem příměr “představte si”. Nemohu sem napsat technologický postup – pochopte to prosím.
V praxi to bude provedené tak, aby to šlo normálně krájet – tedy opravdu uzavřené komůrky. Jen nápověda – zatavení nemusí být jen zvenčí – i voština může umět topit.
A nebude to samozřejmě ani PETka, ale trochu jiný materiál, který udrží takto vysoké vakuum. Nemohu Vám zde napsat více. Je to veřejný blog.
Diskutoval som na tuto temu s fyzikmi. Ale nie s tymi ktori sa hraju ale s tymi ktori robia seriozny výskum. Zaujimave je to ze nikto vlastne do dnes seriozne nezisťoval ako sa vlastne teplo z domu straca v nakvacsej miere. Ci vedením alebo sálaním alebo prúdením škárami. Vedenie a prúdenie vieme pomerne dobre spocitat aj ked pri vedení počítame s obrovskými chybami. Napriklad s takymi ze si myslime ze hrubka izolacie je az tak dolezita. Nie je lebo lambda s hrubkou stúpa. Dokonca lambda stúpa aj s teplotou. Ale s teplotou sa vyžarovanie teda sálanie zväčšuje ma štvrtú. (Q= Stefan-Boltzmann konštanta x T na štvrtú).
Ja sa chystam teraz urobit model kde Chcem porovnat vsetky tri sposoby unikania tepla zo stavby a potom sa vyjadrím k Lupothermu a k podobnym izolaciam.
Uvediem vsak jeden zaujimavy priklad ktory mi povedal Distributor lupothermu a mal pravdu.
Ak mechanicky spočítame U hodnoty skiel a Argónu tak pri 2-skle z floatu(teda ciste sklo) bude U=2,8. Ale ted dame na jedno zo skiel nano vrstvu striebra tak sa U zmeni na 1,4. Ale pritom vodivosť sklo-Ag-sklo sa nijak nezmenila a pochybujem ze nano vrstva mala tak dobe tepelnoizolačné vlastnosti.
Ano, tato vrstva odrazila prave sálavé zlozku tepla.
A zamyslime sa ako meriame U okna. Pouzijeme merač tepelneho toku a teplomer. Zmeriame teploty na oboch stranach okna a tepelny tok a potom jednoduchým vzorcom urcime Ug.
A tu ja vidim prave nakvacsiu chybu merania ktora da buď potvrdi alebo vyvráti. Ide prave o tie teploty povrchov.
V interieri totiž mozeme mat viacere zdroje tepla a potom sa teplota povrchu skla meni. Ak bydem mat pec tak bude sklo teplé ale ak budem kurit iba teplým vzduchom tak by malo byt sklo chladnejsie. Cize vtedy by nam vysli asi rozne U hodnoty pre dane okno.
Ale ako vravim. Idem sa tym zaoberat a uvidim k comu sa dopracujem. Som na to dost zvedavy. Hlava musi byt otvorená inak clovek pride k zlému vysledku.
Zatial sa majte
Tak som zvedavy na vysledky 🙂